Pavel de Lagarde a jeho filosofie národnostní.

Jméno Pavla de Lagarde ozývá se v přítomné době
v Německu často a hlučně a to i tam, kde
nemluví se zpravidla ani o filosofech národnostních
ani o1'politických myslitelích: ve vřavě a zmatku
veřejné diskusse denní o otázkách aktivní politiky,
v bouřlivém křížení se proti1ehlých názorů
parlamentních stran, v nevykvašené změti nedostatečně
formulovaných mínění o smyslu a cíli národního
i státního celku německého. V této chvíli, kdy jméno
stává se heslem, nositel jeho všeobecným symbolem,
nastává dějepisu vděčná, ač nikoliv snadná úloha
vyložiti, co na této ostře vyhraněné osobnosti jest
rysem typickým a co jest jedinečným,
bezprostředním majetkem zvláštní té individuality.

Vyšetření to bylo by, tuším, kusé a jednostranné,
kdyby, jak pravidelně se děje, byl Pavel de Lagarde
osamocován jako politický a národnostní filosof,
kdyby nebylo stejnoměrně přihlíženo k jeho
osobnosti, pokud ji odhaluje činnost učenecká a umění
spisovatelské, a kdyby posléze byly pominuty
kořeny jeho životního osudu, jeho osobní povahy. Jen