MulOvÉ A OSUDY.

185

táboru válku rusko-tureckou, nastoupil vítězný
pochod západní Evropou. Obecenstvo zvyklé víděti
v bitevních obrazech scény příjemně uspokojující
banální vlastenectví a pochlebně podporující
národní ješitnost, bylo zprvu odpuzováno drsností a
nelíčeností podání; zamyslilo-li se však před tou
malovanou hrůzou života, pochopilo, že konečně
malířství parádních manévrťt musí ustQupiti malířství
moderního boje. Váleční odborníci, kteří zavrhovali
toto snižování svaté války na krvavé vražedné
řemeslo, nedovedli potlačiti svého obdivu detailnímu
studiu a věcné věrnosti, j"evícím se na každém
čtverečném decimetru pomalovaných plachet. Kritika
umělecká, která stále ještě obdivovala se figurálním a
scenickým monumentálnostem, vyjádřeným
nahromaděním početných skupin, která stále ještě uctívala
barevné fortissimo, bouřící v křiklavé červeni, palčivé
žluti a prudké modři, brutálně vedle sebe
nakladených; která vždy ještě velebila pedantický realismus
modelového studia, byla unesena: a Vereščagin
zastupoval před očima západu malířství ruské vůbec.

Postavil-li se v těchto obrazech nepřátelsky
proti ruskému samodržaví jako moci válečné, útočil
v druhém proslaveném cyklu na církevní tradice
vládního Ruska. V celé skupině obrazů líčil život
ježíšLlv, opíraje se spíše o Renanovy "Počátky
křesťanství" než o evangelia a se suchostí historika doby
skeptické podal řadu propracovaných scen židovského
národa v I. století. Vereščagin naložil s nazaretským
prorokem chladně a nudně; tento syn židovského·
národa, vyrostlý v tradicích synagogy a šetřící
zvyklostí chytrých, lstných Orientalců, nebyl by jistě
dovedl založiti světové náboženství ani utěšiti tolik
bolestných duší. Tu žije jen neplodná nevěra moderní
doby, zatím co krajan Vereščaginův, malíř Kramskoj,
ve svém Kristu zpodobil všecku věčnou lidskou bolest