160

ARNE NOVÁK:

vítězný úspěch Březinovy poesie v Německu, tak
protikladný veškeré té nevšímavosti, s niž naši
sousedé odpovídali na všecky promyšlené a organisované
snahy o literární export? Jistě nejspolehlivěji tím,
že český mystik podává v svrchované míře to, co
jest snem a touhou dnešní lyriky německé a čeho
sama jen skrovně chová: synthetický obraz vesmíru
založený na jednotící idei, smělou rarchitektoniku
vidění a snů, kosmícký rhytmus širého rozpětí.

Básník přijatý cizinou chápán a pojímán bývá
zprvu velmi jednostranně, pouze v té oblasti svého
tvoření, jež odpovídá oné touze, která otevřela mu
brány. Pozvolna však naučí se cizinci čísti jej;
zamilují si jeho typy; udomácní v jeho krajinách;
navyknou sluch šumění jeho dialogu; pochopí hlubší
smysl a skrytou krásu jeho genrových scén,' jeho
drobných episod, jeho dekoračních kreseb. Na
lbsenovi obdivovali se cizinci nejprve odvážnému
kladení a řešení problémů morálních a sociálních; tím
vlastně dobyl jihu. Avšak postupně došly pochopení
i intimnější jeho dary: analytická technika
dramatická, oekonomie stavby, zhuštěnost a plnost dialogu,
symbolické umění, s nímž prohlubuje smysl věcí
nejvšednějších, zázračný dar vystihnouti" bez
lyrických prostředků náladové ovzduší.

Ale porozumění postupu.je v kruzích ještě
širších. Jak zdomácní u některého národa jeden velký
spisovatel, jest otevřena již cesta jeho krajanům,
i když nestojí na jeho výši. Z vítězství Turgeněva,
Dostojevského a Tolstého těží nejen zahraniční sláva
Gončarova, Grigoroviče a Pisemského, ale i epigonů
Čechova, Gorkého, Andrejeva. Země genit v zajímá
celá, jako dalekohled namířený na veliká slunce
vesměrná nechce přehlédnouti jejich oběžnic a
měsíců, Dostojevskij sám nemohl tušiti, že1'jeho vlastní
geniálni interpretace petrohradské nejvšednější sku-