Několik meditací nad stránkami Dostojevského.

V statečné knize pronikavých pohledů do života a do

básnické tvorby - tušíte snad, že mínímjšfastně
a včasně k nám uvedené privatissimum
Dostojevského, jeho "Denlk spisovatelův' - mezi důvěrně
osobními projevy přísného a laskavého ducha, mezi
novinářskými poznámkami prohřátými paprsky
hluboké moudrosti, mezi kritickými úvahami,
vnikajícími až ke dřeni a morku ruského písemnictví, a
mezi prudce rozhorlenými výbuchy srdce milujícího
a mysli prorocky kárající svůj národ, čte se na pohled
.i,~n časová a příležitostná úvaha "Něco o výstavě".
Cláneček, jenž při zběžném přečtení jest pouhým
žurnalistickým posudkem výstavy ruských obrazů,
znamená myslícímu čtenáři daleko více: jasnovidný
psycholog ruské národní duše přehlíží tu umělecké
síly svého domova ve chvíli, kdy duchovní Rusko
chystá se k výbojné výpravě na západ. Žádný z
řeckých dějepiscll nezaznamenal nám, žel, důvěrné a
upřímné úvahy řeckých plukovníků Alexandrových
ve chvíli, kdy se připravoval pochod hellenských
vojsk a hellenských myšlenek do Orientu; nevíme