Mu20Vt A OSUDY.

145

gického úkolu, takto vytčeného, byly celé "Výpravy
k já", v nichž někteří nacházeli snahu po
novoidealistické renaissancí, jiní zas rozkošnický naturism °
jak rychle se zapomínají sebe zvučnější hesla! A když
se nyní, po přestávce déle než desetileté, Otakar
Theer vrací zase "Úzkostmi a nadějemi" k lyrice,
uskutečňuje opětně to. co si byl za program vytyčil
tenkráte ve významné hodině, osvícené náhlým
bleskem intuitivního poznání.

jest v tom zvláštní rozkoš vyhledávati vniternou
spojitost dvou básnických knih, odtržených od sebe
nejen dlouhou řadou let, ale i řadou odchylek
myšlenkových a uměleckých; je to opravdovým požitkem
pro literárního psychologa, uvědomovati si, že byly-li
Theeroyy "Výpravy k já" slibem, jsou jeho
naplněním" Uzkosti a naděje", opravdový to lyrický čin
mezi tolika lyrickými experimenty poslední doby.
Kde tenk'ráte se básník hledal, tam se dnes nalézá;
kde tehdy bloudil, tam se nyní orientuje; kde před
lety uhadoval, tam teď jasně vidí a bezpečně ví: x
a přece kontinuita jeho vnitřni bytosti neni ztracena.
Dobrodružství smyslů, nervlI a myšlenek značí
jednotný vývoj, byť hluboko ukrytý: "Úzkosti a
naděje" nezrodily se z velkých životních náhod,
nýbrž ze složitých a zákonných nutností.

První rys, jímž se před ostatní současnou poesií
českou zmocní Theerova lyrika svého čtenáře, jest
její prudká, soustředěná a výbojná ~ smyslovost.
Otakar Theer jest od básnických svých počátků
vášnivý a nenasytný sensualista, jenž celou bytost
vrhá zvědavě, odvážně a bezohledně do varu a víru,
do plesu a děsu složité a raffinované skutečnosti
moderního světa, od něhož si žádá uchvácení, opojení,
rozdrcení.· Touží být plavcem ve vichru a v bouři,
jehož loďka jest hnána v"divé"vřavě-přes"bradla,"'přes
tesy, přes víry. Prožívá v rozjetém a přeplněném

10