11(;

ARNE NOVÁK:

býti básníkem a tak neustlal ve své duši svatební
lože pro prudké objetí nerovných milencl't, jakými
jsou pátravý kriticism a opojená poesie. Plně však
dovršil se dobrodružný ten osud na Lessingovi, jenž
uprostřed nejživější esthetické analysy zatoužil vždy
po básnění dramatickém, nebo na jeho francouzském
protinožci Sainte 8euveovi, který mezi barevnými
a jedovatými kritickými feuilletony básnil otráveně
sentimentální výlevy Josefa Delorma a provozoval
smyslnou a blaseovanou psychologii své románové
"Rozkoše" .

Na nich a snad ještě na dvou, na třech kriticích
moderních rozvíjel tehdy F. X. Šalda svoje
psychologické poznatky přesvědčivé osobní příchuti o spěti
kritické a básnické schopnosti v jediné osobě.
Neprováděj e po svém zvyku celistvého řetězce
logického, nýbrž klada dLlraz myšlenky i hlasu jen na
dramaticky napiaté momenty otázky, nabízel
posluchači, aby si problém, nadhozený s touto
intensitou, domyslil a rozřešil po svém. Aby sám prožil
celou prudkou touhu umělce, jenž dosud se zabýval
životem odvozeným, uměle zfiltrovaným, básnicky
znásilněným, touhu po nahé a krvavé
bezprostřednosti, po vířivém a strhujícím toku příběhl't, po
přímém a vášnivém styku s charaktery každého druhu.
Aby sám porozuměl oné rozkoši, kterou přináší
možnost experimentovati v rozmaru tVLtrCe a nikoliv
vykladače s trpícími a bloudícími dušemi a jejich
příběhy. Aby sám litoval, že není mu přáno
prožívati skutečnost a umění v několika formách vedle
sebe a za sebou, dnes rozumovou analysí a zítra
tvl'trčí intuicí, dnes jako rozkoše plný divák i věcný
soudce a zítra jako zúčastněný herec množící plnost
dojmovou. Dojista většina z těch, jimž nabádavá
slova rozníceného přednášeče nabízela tyto možnosti
domyslu a pomyslu, nedovedla stačiti tomuto letu