82

ARNE NOV ÁI<:

Vše, co bylo váhavému chodci ze staré ,Prahy _
nejdražší, mihalo.sejako fiktivní stíny_za~ okny
zvulgarisovaného~ paláce .•.. malostranského: krásni šlechtici
s ironickými úsměvy pod napudrovanými
vlásenkami, osvícení filosofové a zednáři z kleru i z
občanstva, lehkonozí tanečníci a světáci, křehké jakoby
porculánové dámy plné vůně a falše, poslední umělci
barokních tradicí, ba sami nejvzácnější hosté pražští
ve věku rozumu a lásky, božský Mozart a ďábelský
Casanova .. , To vše kmitalo se při návratu- domu
před očima Jaroslavu Kamperovi, jenž byl z
rozmaru osudu členem redakce .••. politického deníku
v XX. věku a nikoli volným duchem doby Pelzlovy,
Cornovovy, Seibtovy.

Dnes, kdy předčasnou--. smrtí2:, čtyřicetiletého
muže· navždy zmařena jest naděje, že roztříštěné
snahy ducha vznětlivého a neklidného soustředí
se ve vytouženou jednotu, chtěl bych, aby se
nezapomenulo, že novinář a spisovatel, kritik a
dramaturg literární historik Cl; umělecký kronikář Jaroslav
Kamper živil v srdci a v mozku vysoký a jednotici
sen umělecký a kulturní. Avšak jeho ztělesnění
netajilo se v budoucnosti, jako u většiny generace
vyrostlé z varu devadesátých let, nýbrž leželo v
nenávratné dálce - v staropražských tradicích XV I I I.
věku. V nich zakotvil záhy karlínský rodák a jim
zůstal :: věren, když vysoko na Vinohradech se
potýkal se zrádnou smrtelnou nemocí.

jaroslav Kamper byl duch široké intellektuální
kultury, jež vrcholila jiskřivým espritem - i v tom
blížil se psychickým podmínkám rationalistického
století. Už ze studií přinesl si znalost řečí a literatur;
přinesl si výmluvnou šíři a pružnou lehkost slohu
svěžího a malebného; přinesl si zájem o všecka umění.
"Politik", do jejíž redakce jako mladiček vskočil
s-energií a s jistotou, našla v něm nejen zasvěceného