MulOVI: A OSUDY,

7-

tyto studie, tak blízké zájmům nejosobnějším, jsou
vlastním odkazem Čechovým. Jeho životní dílo
vrcholí v monografiích o r álkovi, jejichž definitivní
podobou jest zpracování ve I I I. díle "Literatury
české X IX. věku", v obou knihách o Světlé, v článku
o literárních proudech v 50. letech.

Souzeny s hlediska objektivních faktů, vykazují
postupné prohlubování látky, stále bohatší
dokumentaci, vždy průkaznější paralely, čím dále tím
organičtější výklad historický. Ale kdo umí čísti
mezi řádky, shledá, jak spisovatel jest vždy
klidnější, střízlivější, neosobnější; jak jeho záliby i
námitky stále více a více ustupují do pozadí; jak mizí
vztah k aktuálnímu životu literárnímu. Kritik
Leander Čech byl dávno mrtev; kritické orgány,
jejichž hlavním byl mluvčím, většinou zanikly; zásady,
jež propagoval, staly se samozřejmými; převrat v
kritice, který přjpravoval, proveden byl jinou generací
a jinak, než Cech byl si představoval. Nyní stal se
i literární historik Čech součástkou minulosti a
předmětem literární historie. Má v ní zaručenu čestnou
památku.

~-

.~
o \)~