6-

ARNE NOVÁK:

důmyslnost archivářskou, obezřetný a solidní dar
kombinační, umínil si Antonín Truhlář, jmenovitě
když"přeložen byl z Jičína do Prahy, zjistiti, popsati,
utřiditi a urovnati celou onu obsáhlou a
polozapomenutou literaturu, která v XV I. a XV II. věku
věnována byla v Čechách úsilí o obnovení řeči a literatury
klassické. Pracnou bibliografií českých překladů
z latiny a řečtiny počínají hojné jeho práce sem
patřící, obroyskou "Rukovětí k písemnictví
humanistickému v Cechách a na Moravě ve stol. XV 1.", kterou
v posledních letech připravil k tisku, a z níž před jeho
smrtí vyšel první díl, končí; celá řada studií mono-o
grafických, vzorná edice zapadlého textu náhle ze
zapomenutí vykopaného autora humanistického,
hojné učené články v Ottově slovníku, drobné
nesčíslné příspěvky životopisné a knihopisné kupí se
tu jako prúprava k jmenovanému velkému dílu,
jehož dovršení au > tor se nedočkal.

Tři rysy charakterisují zvláště veškeré tyto práce
Truhlářovy: láskyplná oddanost k předmětu;
popisně statická methoda; převaha smyslu pro literárně
učeneckou stránku badání nad kulturně životním
pojetím.

Antonín Truhlář, jenž žil jako cizinec uprostřed
Prahy obklopen jen svými knihami, výpisky,
poznámkami, nebyl jen bibliograf a bibliothekář, nýbrž
i bibliofil. Miloval knihy, nejvíce pak staré,
dokonalé knihy, vzorné úpravy zevní i přesného textu.
Vydání některých humanistických officin, zejména
kulturně souvislých s Čechami, byla přímo jeho
vášní, pro niž nešetřil ničeho: korrespondence, cest,
nákladu, osobního exponování. Jím sebraná
"Geleniana" staví Zemské museum mezi své nejlepší
cimelie a až opatří tu vzácnou sbírku, posvěcenoti
ostatně i význačně českou tragikou kulturní,
podobiznou sběratele, s tou širokou, nehybnou a těžko-