rRl81BJlRlRlRBJ

1k===================::::'J

Perspektivy naší staré literatury.

Naše stará literatura nepatří k české slovesné
tra
dici. Vědomí její souvislosti se současným naším
duchovním životem jest naprosto umělé a učenecké;
bezpečný a hluboký pocit vnitřní jednoty mezi
vzdálenou literární minulostí a kulturním dneškem, nám
chybí a sotva kdy se zrodí: na tom nelze již ničeho
změniti.

Francouze, Angličany, Němce dělí od starožitné
jejich tvorby slovesné pouze jazyk - avšak vniterný
její obsah jest jim nejen srozumitelný, nýbrž i blízký.
Wolfram z Eschenbachu, básník duše zmučené a
vykoupené hledáním pravdy a blaženosti uprostřed
bludu a trudu, podává přes čtyři století ruku
Grimmelshausenovi, skladateli dobrodružné bible
třicetileté války, "Simplicissima", kde jde v podstatě
o stejný životní problém: a oba, rytíř i válečný vagant,
značí duchovou průpravu k básníku Fausta, jenž
vítězně řeší týž tragický případ mravního a
duchovního vykoupení. Veselý Gall na flanderském dvoře
Chrétien z Troyesu a skandální i geniální politický
jednatel pařížský Beaumarchais jsou přes vzdále-