12 ARNE NOV AI(: také Karolina Světlá milovala, jde v bezvadném fraku) v bílé, plesové Nestě dát se jako hrdina zastřelit v "revoluci "za 'volnost lidskou, v nás kdys rozekvetla!" ".,., .\, , . "A kus:dále," pokračoval básník v enthusiasmu, upevňuje si určitym gestem svou perspektivu, "jdou ty groteskní ..•• figurky, které by byly rozradovaly Gogola a upoutaly Daumiera' teď matou se nějak v pohybujícím se chumlu. Ctyřicetilety mládenec pan Koberec, jenž .•. nesa domů.lmrkev. pro kosa, rozvážně prohlásí za praktickou nutnost oženit se a s ním všichni ti nesčíslní gar90ni, kteří sami pokládají se za nebezpečné dony juany. Dobrovolná sestra pohřebního bratrstva, paní Ruska, jež lítá jako moucha nad i-mrtvolami a roznáší jed; setníkovic baculatá slečna Poldynka, která při chůzi z gracie klopytá, tak vytrvale a tak nadarmo; komisař Uhlmiihl a ostatní malostranští constablové, v nichž Neruda podal svou rozkošnou kritiku metternichovského Rakouska; 'za"'[nimi revolucionářsky štábní lékař, pronášející s boernovskym pathosem kritiku špatného piva, konečně jiní revolucionáři, strojící nástrahy celému Rakousku asi právě tak nebezpečně, jako Nerudovi starší kollegové z redakce "Národních Listů"; uprostřed jejich tajny spojenec hokynář Pohorák v modře kostkované kazajce. s boletami za čepicí, jenž mává svymi duhovymi kuřaty. Nevím, zda u některého spisovatele, píšícího řečí tohoto krásného města," končil básník unavenym hlasem a s ochablymi již gesty, "žije tolik figur nezapomenuteínych a historicky krásnych." Dáma poděkovala pohledem a pokračovala klidně, vybavujíc si zálibně obrazy: "N emilovala jsem Nerudu nikdy pro tyto ostře a pevně vykrojené figurky, jejichž titěrny a ješitny svět byl vždy dalek mému světu. Hledala jsem v obou, ach, tak marno-