Louis Favre.

(Z knihy "Kresby a dojmy z cest".)

Den prvního srpna 1909, který jsem si určila k plavbě po jezeře
Čtyřkantonském a k další cestě z přístavního mčstečka Fluelen
až do Andermattu, byl, aniž jsem toho předem tušila, pro celou
Helvecii, hlavně však pro pobřeží jezera, dnem ctění hrdino
Slavena šestistaletá památka osvobození Švýcarska z vlády
cizinců, slaveni stateční horalé, vůdci Werner Stauffacher, Walther
Furst, Tell, Winkelried, Arnold Anderhalden (melchtalský) i
jejich nejmenovaná družina, kteří svobodu zemi získali. A tak při
plavbě z Lucernu za rána slunečného, jasného, kdy i vždy
zachmuřený Pilatus odhodil se svého povrchu každý sebe menší
mráček, objevoval se mi obraz výjimečně nádherné malebnosti.
Jezero Čtyřkantonské čistou zelenavou modří svých vod, sady
smavými, vegetace skoro jižní ve Weggis, Vitznavě a Gersavě,
hustými lesy, jež obrůstají jeho pahorky nižší, živou šedí
skalních stěn, na nichž ještě výše bělá se věčný sníh a širé plochy
ledovců, rozmanitou fysiognomií svých vil, zámečků, pensí,
představuje vždy podivuhodnou symfonii barev, kterou silná, slunečná
záře vystupňuje tomu, kdo od severu ze střízlivějších končin
přicházÍ, v hotový zázrak. Toho dne k obloze skoro tak nezkaleně
modré jako samo jezero, vlály a ve vánku se zdvihaly nesčíslné
prapory, vztyčené ve všech pobřežních osadách, na mostech,
loďkách, volných prostranstvích, na střechách budov veřejných
i soukromých, jejichž průčelí a balkony nad to ověšeny věnci.
A na palubách parníků objevovaly se vedle střízlivého zevnějšku
cizinců neb domorodých měšťanů pestré kroje rolnictva
švýcarského, které putovalo na louku "Rudi", kde jejich předci
přísahou zaslíbili se boji za svobodu, do Stansu k pomníku Arnolda
Winkelrieda, do Biirglen, rodiště Viléma Tella, k jeho kapličce,
vyzdobené dějinnými freskami na samém břehu jezera, k druhé
kapličce u Kiissnachtu v "úvoze" (Hohle Gasse), a zvláště do
Alt:dorfu, na dráze Gotthardské, kde od roku 1895 u staré historické
věže ční známý krásný Tellův pomník od Kiszlinga. Altdorf,
jakési ústředí uctívání prostomyslného odpůrce Gesslerova, má i dvě
památné studny, související s příběhem Tellovy střelby, několik
musejních sbírek alpského ptactva a nerostů, a lidové divadlo, kde
zvláště v létě jubilejním často provozován byl Schillerův TelI.

I mohlo toho dne a týdne Švýcarsko, zvláště pak jeho kantony
Uri, Schwyz a Unterwalden na březích jezera se rozprostírající,
vzbuditi toužebnou závist navštěvovatelů jiných vlastí.

111