vážil," pokračoval Kadavý ještě horlivěji vida, že Michl vrtí
hlavou, "jako literátoru jistě všecku přízeň by vám prokázal, ale
vy jste katolický kněz, člen řádový, byl jste do nedávna
rakouským poddaným, náš důstojný pán vás za takového ještě stále
považuje, a teď. chcete přes moc v naši, v jeho evangelickou a
slovenskou víru vstoupiti. Chápu, že se pan Kollár bojí jak úřadů
rakouských, jimž by oznámení učiniti musil, tak úřadů zdejších,
kterým by se mohlo zdáti, že vás nějak přemlouval."

"Jsem hotov všude vyznati svobodné předsevzetí své, k němuž
mi žádný kazatel nebo farář církve evangelické nedomlouval."
"Nedivím se panu Kollárovi našemu," pokračoval Kadavý, jako
by ani neslyšel námitek Michlových. "Mnoho zkusil jak od
Maďarů, tak od Němců zdejších církve augsburské. On nyní jen ve
vládu císařskou, rakouskou, která nejedenkráte jej ochránila, svou
důvěru skládá, - a popuditi na sebe jí nechce. Jest známo, že
v Rakousku to úřady nerady vídají, přestupuje-li kněz katolický
k jiné víře."

"U nás to věc nemožná skorem. Ale tu rozhodnou zákony uherské,
a moje zdržovanka, která mne zdejším usedlým činí."

"Byl bych vám radou, abyste se; třeba jsa Čechem, obrátil na
zdejšího kazatele německého, Bauhofra, myslím, že bude
povolnější než pan Kollár. Ten se Maďarů nebojí!"

"Pan Kollár cosi prohodil o nějakém Wimmrovi, - zaslechl jsem
to jen zpola. O něm se domnívá, že by mi i pole činnosti mohl
poukázati, kdyby přestup podařil se mi přece."

"Jest pastor německý v Horních Střelcích na hranicích
rakouskouherských," vysvětloval Kadavý. "S panem Kollárem si dopisuje,
ale jen v záležitostech úředních. Nač byste se k němu obracel?
Jsem pevné víry, že se váš přestup zde v Pešť-Budíně provésti
dá, ať v té či oné církvi. A také myslím, že nebude vám těžko
nalézti místo působnosti! Cit můj vlastenecký by vás nejraději
v Čechách viděl, - tam veliké dobro byste způsobi!!" Uchopil
Michla zase za obě ruce a potřásl jimi.

"Mohl bych se k onomu Wimmrovi podívati. Dle vašeho popisu
jest ona osada na cestě do Vídně, kam hodlám odtud odjeti."
"Na blízku městečka Kysek řečeného; chcete se přes Vídeň, nikoli
po Dunaji vrátiti?"

"Ve vídeňském Theresiánu jest přítomně ředitelem páter Kajetán
Vrána, provinciální vikář řádu našeho. Jemu ústně, nebo kdyby
byl nepřítomen, písemně svoje vystoupení, složení úřadu
učitelského a vykonaný přestup oznámím. A kde vás před odjezdem
ještě uvidím, pane Kadavý? Hleďte, doprovodil jste mne až k
Žaleckým, - rychle nám uběhla cesta i v nečase!"

95