učení, kterým jde bída sprostýho lidu k srdci, ti taky nám
píšou - a co študentů mladejch ... "

"Že sou?" ptal se Šmatlán zase skormouceně. Slova Hamerníkova
připomněla mu všecky jeho minulé boje
.-
"Jak by nebyli! Jináč bysme my dělníci nemohli tolika novin
vydávat! Máme, občane, už šestnáctery, tisknou se v Brně, v Praze,
jak kde - sami si na ně platíme, dobrovolně kde jakej krejcar
na ně střádáme... Ale," pokračoval dělník, když Šmatlán
zaraženě na něho pohlížel, "vy děláte, jakobyste vo tomhle nikdá
neslyšel - dyť některý už na pátej, ba na sedmej rok
vycházej'!"

"Je to k víře nepodobno, aby si sprostej chudej lid moh' vydávat
noviny, jako falář a profesor ňákej I"

"Tak se na ně podívejte!" zvolal Hamerník a sáhl si do kapsy.
"Držím si se soudruhama dvoje, jedny, ty starší, už v Brně jsem
míval, "Červánky" se jmenujou, ale líp se mi líbí "Zář", co
v Praze se tiskne."

Strčil tkadlci dva archy do ruky; Šmatlán hned utkvěl na titulním
obrázku jednoho z nich, představujícím skupinu čtyř osob. "Tole
má jako bejt ňáká svatá neboli anděl?" ukazoval na střední
postavu.

"Na anděly a svatý my nedržíme," zasmál se Hamerník. "To je
osvěta a pravda, přece vidíte, že drží pochodeň a má nad hlavou
hvězdu! A tady stojí: ,Časopis pro šíření osvěty a hájení pravdy'.
Ale ne pravdy jenom pro bohatý a pány, - tu na pravo je
dělník, při práci, jen tak v gatích a košili, kladivo a kovadlinu
vedle sebe, v levo žena s dítětem. My ty svoje ženské nezavíráme
a nevodstrkujeme, taky jim pravdy a světla dopřáváme."

"No, ženská vo tole hrubě nedbá," namítal Šmatlán, vzpomínaje,
jak žena jeho ani za Plíhala, ani za něho výkladům bible a postil
ráda nenaslouchala.

"Naše ženské dbají; některá i do novin píše a pro pravdu třeba
dá se vod ouřadů zavřít ... "

Šmatlán žádostivě obracel oba listy semo tamo a posléz pravil:

"Taky bych se rád dočet, jaká ta nová prauda je, co přeje
chudejm a sprostejm lidem; v našich novinách jenomej' pořádem
píšou, abychme se poddali ve vůli Hospodinovou, ale kerak by
nám pomohli, s tím sou ticho ... Nemoh' byste bejt ty dobroty
a mně ich na ňákej deň pučit?"

Hamerník se chvíli rozmýšlel. "Ještě sem je sám nepřečet - h
a kamarádi budou čekat - No, vemte si třeba "Červánky", už to
ňák spravím. Ale přijďtek našim na Betlém, mám starej ch čísel