bolela. Když ostatní odešli, sedla si na své oblíbené místečko ve
výklenek okna k šicímu stolku a dumala. Dumala o čarovné
pohádce, která dnes zjevila se jejím oslněným očím; šinula se znova
nádherným jejím pletivem a dávala se opět opíjeti sladkou,
omamující její vůnÍ. Vždyť i prince zjevila jí báchorka ta drahá,
prince :.e zlatou hvězdou nadšení na čele ... A také na Ledeckého
vzpomnéla a co dnes o něm zaslechla. Měla vlast staré bojovníky,
do úpadu jí věrné - a bude míti zase... A jednoho z nich
viděla nad jiné jasně, jak tasí rapír, jak vlní se jeho kadeř na
široký límec, jak směle se vyhoupává na stůl a k soudruhům
promlouYá slova bouřlivá!