zkumná analysa neb zásadová diskuse neměly zastírati
epické prapodstaty této novely novoklasické, kterou do·
časně stavěli fanatičtí lJuristé i nad složitý or/{anismus
románu.

Kdežto František Khol se mohl tomuto strohému
schematu podříditi bez násilí a obtíží, musil druhý horlivý
vyznavač výpravného novoklasicismu, František Lan/{er,
přinésti do/{matu nejednu obě!. Jeho hymnická
smyslnost, živená nejenom krví, ale i značnou kulturou
vÝtvarnou, tíhla vždy k sytě nanášené dekoraci, jeho pružná
chut vynalézavého literáta stále pomýšlela na samoúčelné
počiny stylisační - kříšení zapadlých období civilisač·
ní ch a uměleckých, o jaké se s ním současně pokoušel
helenisující novoromantik J o s e f S i m á n e k, pů'
sobilo mu rozkoš zvláštní. Ale sotvaže dosáhl uznaných
úspěchů v novelistickém zvládnutí těchto půvabných, lí·
bivých, ale mravně indiferentních oblastí, jal se je
opouštěti a to zároveň z nutkání novoklasické doktriny i pod
neočekávanými dojmy životními. Oprostil se a zlidštěl.
Zjednodušenou formou povídkovou, bez ozdobných ara·
besek a bez odivného nánosu se jal mužně a klidně
vyprávěti o tom, co viděl a prožil v le/{iích, na Dálném
východě i po návratu do domova, zachváceného strastmi
poválečnými - někdejší hedonik a artista se - podobně
jako starší Medek a mladší Kubka - stal se civilním epi·
kem dějinných zkušeností válečných.

Mezi nejhorlivějšími zas tanci novely novoklasické,
teoretickými i praktickými, stáli za svých slovesných začát~
ků nerozluční tehdy blíženci b r a tři Č a p k o vé, ač
sami vstoupili do literatury pracemi, v nichž zdobná ara·
beska slohová doprovází rozmarnou hru a ironické
postřehy intelektu zvídavého. Mladšího z obou bratří, K
ar1 a, který vždy udával dvojici myšlenkový tón, vedl zřejmě
jeho rozumový sklon, tíhnoucí ke všemu podstatnému a
žádající ve všech uměnách puristickou účelnost
výrazovou, aby se zastal a na čas přidržel formy, jež
nejdůsledněji a nejskladněji naplňovala funkci výpravnou. Ale
táž potřeba ideoloKická, spojená se vrozenou kritičností

78