nad prosté štěstí. S touto svěží a naivní lidskostí
zpodobila Marie Majerová pokus o komunistický převrat na
naší půdě jako opojný zápas českých proletářských duší
o nejkrásnější svět a tímto náběhem k politickému
románu značně předstihla své druhy ve smýšlení a nadšení
Ivana Olbrachta neb J o s e f a Hor u. Avšak sociální
revoluce není jediným božstvem, které v pohanské
radostnosti uctívá tato bezprostřední dcera země a vyznavačka
slunce. Druhým jest příroda, pojatá rouseauovsky v
protikladu k zestárlé kultuře, k přežilým společenským řá·
dům, k nespravedlnostem výsadní politiky, ale zároveň
nazíraná konkrétně ve svých luzích a hájích, horách a
lesích, tekutých i stojících vodách a ve/{etací při nich. Ač
dříve nikdy nezapochybovala v dětinském svém optimis·
mu o věrném přátelství přírody a člověka, přidala se M.
Majerová přece k východní víře, že teprve technika, stroj
a inženýr postaví dokonale přírodu do služeb lidstva, do
služeb revoluce, do služeb pospolitého štěstí. Na
trojzvukém akordu revoluce, techniky a přírody zosnovala
románovou symfonii utopickou, okouzlené a v lyrických
částech i okouzlující dílo naděje, které ani myšlenkou,
ani umělecky nevzbuzuje víry. I v něm ener/{ická
spisovatelka zahanbila slovesně své mužské druhy, vtělivši
myšlenku o vítězství kolektiva do formy skutečně kolek·
tivního románu, kdežto Ivan Olbracht zůstal podle
básnického tvaru zatvrzelým individualistou.

Zakletý kruh beznadějného determinismu, neplodného
sobectví, zvláště pak samoúčelné erotičnosti, který
zároveň s mravním indiferentismem obepínal před válečnou
Evropu, dovedli prolomiti také v literatuře jenom silní
duchové a statečná srdce. Spisovatelé menšího formátu
se pokoušeli uniknouti z této krise různými
kompromisními prostředky, zachraňujíce se někdy do specialisace,
která umožňovala nedbati celistvé situace morální, jindy
do objektivity schopné vše vyložiti a ochotné všecko
pochopiti i odpustiti. Specialistou erotismu, postupujícího
slepě od iluse k požitku a od požitku ke zklamání ne-li
zkrušení, byl - vedle Jar o s I a v a P a s o v s k é h o,

75