světla a stínu; stejným právem se pozastavovala také nad
slohem, který se buď sentimentálně vleče aneb strojeně
kroutí a nadouvá - při povahokresbě i přednesu
chyběly jim základní podmínky umělecké: pozorovatelství
i prožitost.

Také vyvrcholitel českého romantismu, Tylův nerovný
vrstevník, K are I H y n e k M ách a soustředil mnoho
úsilí na historický román a přistupoval k tomuto
úkolu vzdělán nejenom' Walterem Scottem, ale i Goethovou
prózou a romantickými vypravovateli polskými. Jako
všude, kamkoliv sáhl, ukázal se novotářem velice
pronikavým. Jeho dušezpytný zájem mu umožňoval
ponořovati tra/{ické hlavy a osudy do tajemného a napínavého
temnosvitu; jeho filosofické pojetí ho vábilo, aby v
dějinách pátral po dialektickém procesu a podle něho
zosnoval historický děj; intimní smysl pro velikost, vlastní
každému pravému ~eniovi, dal mu uhodnouti, který úsek
naší minulosti vře nejvýznamnějším životem. Nad to
přistupoml k próze jako stylista zcela uvědomělý, který
vedle otázek komposičních zná a řeší barevné i melodické
problémy jazyka: kolik příčin, aby se právě k Máchovi
hlásila česká próza výpravná se stejně vděčnou úctou,
jako se ho dovolává česká tradice lyrická! Jediné celistvé
dílo románové, dějově dobrodružná skladba vášně,
žárlivosti a temného osudu, se mu podařilo méně než
zlomky, ať historické. ať pitoreskní, at mravoUčné; mezi
těmito čteme pevně a přece jakoby jen mimochodem psaný
realistický /{enre o proletářské bídě nejsPťJdnější Prahy.
Ani v tomto pozorovatelském úsilí, tajícím v sobě nutné
předpoklady pro budoucí realismus, nestojí Mácha zcela
osamoceně. tivá sociální účast a sentimentální soustrast
s trpícími lidmi kalí Tylovi poněkud zrak, když se snaží
zachytiti, spíše pro/{ramově než realisticky, svět chudých
a zklamaných lidí v Praze i na venkově, zasažených buď
křivdou společenského řádu nebo chimérou umělecké
slávy. Naopak pronikavý pohled, upíraný Fr a n tiš·
k e m Jar o mír e m Rub e š e m bystře a se
zvláštním smyslem pro fi~urku na titěrné hemžení
maloměštáč
8