II. o rok svého narození se Karel Hynek Mácha sdílí s Alfredem de Musset, a slavná slova, jímíž franctluzský básník ve "Zpovědí dítěte našeho věku' charakterisoval vášnívé a rozervané syny roku 1810, stojícího pod hroznou a mohutnou suggescí zjevu Napoleonova, do jisté míry hodí se také na našeho poetu, rovněž zoufalého elegika zrazené lásky a beznadějných nocí. Trpí-li však Francie, která Mussetovi dala žívot a první dojmy mládí, bezmocností vyčerpaných síl, Máchovo rodné město Praha prožívá s celou zemí, ba s veškerým metternichovským Rakouskem prudkou krísí bezmocnosti síl předčasně potlačených a energíí zdušených v prvním rozmachu. Všecky snahy a touhy mladistvého Máchy, skromníčkého a tichého hocha z nuzné a spořádané rodiny mlynářského pomocníka, usazené mezi chudinou na Újezdě, potom v ubohé a ponuré čtvrti svatopetrské, posléze pak na zpustlém Dobytčím trhu, na samém rozhraní tehdejší stísněné Prahy, byly pokusy o duševní útěk z doby mdlé a mrtvě dusné. Skutečnost, která s věčným svým střídánim válečných nadějí a finančních pohrom, vítězných bitev a občanských rozvratů jevila se nekonečně prchavou hrou života a nícoty, věčným střídáním nejistých íIlusí, nedovedla uspokojití duchův. Proto generaci této doby, z níž vyrůstá Mácha, nad jíné charakterisuje kult historické i básnícké dálky, romantické touhy po minulosti, ~xotického blouznění o světech odlehlých a záhadných. K mladému Máchovi Xl