od ostatního výrazového umění Netudova. Od
Hřbitovního kvítí a Knih veršů až po Prosté motivy se
vychoval Jan Neruda v mistra básnické úsečnosti a
zručnosti, která raději napovídá než rozvádí,
potlačuje všecek živel řečnický a dekorativní, úzkostlivě
W.Qří ... metafgrill!1.!; velmi často . se ... svou ... ~.lIustěnou
prostgtou a břitkou úspQJnQs.tL.bJi~L'y'ý.~(l.z;.t.J:lidové
.PÍ.sl1ě. V Baladách a romancích užil tohoto
·slóhJan Neruda, odedávna žák Erbenův, také na oqlast
epickou a to s dokonalým zdarem, ale zesílil zároveň
svou zálibu v prostonárodní gnomice, formulovitosti,
obrazové pregnaci!V Písních kosmických svádí tento
sloh zápas s jiným způsobem výrazovým, který právě
tehdy domácněl II nás vlivem Svatopluka Čecha i
Jaroslava Vrchlického, svou široce rozvitou rétorikou,
jež působí mnohostí, důrazem, barvitQstí a nikoli
výběrem, intensitou a pregnancí slovesných prostředků.
~ Janu Nerudovi se v Písních koslJlických
zamlouval tento způsob jakožto sourodý výraz rozp.outaného
nadšení a pathosu myšlenkového. Vrací se k němu
pak ve většině Zpěvů pátečních (až na Ukolébavku
vánoční a z části i V zemi kalichu), abyjim..y,Yj.!:1.Jlřil
rozJ:l.Q.'=!t!!!!~. n(lcl~~!!L!!.n.~ tQ~ citJJ. Ale vyclatně.JlQ!J.iLyj
tolio, co jsme poznali u slohu Balad a romancí:
poIdllclY.J~cl()vých ob.r~!J!.pfí§lQy.QÝ<::h. a,jí~a.cllových,
náznaki'tna,pro.stonÚQdní píseň,výrazů ze živé mluvy,
posvěcené však tradicí - jak se to všecko hodí do
díla,· které hlásí návrat k rodné půdě, k pravdě
domova a plemene, k mystice národa a vlasti!

Když Zpěvy páteční vyšly v knize, uvítal je mladý
tehdy, ale již uznaný kritik F. X. Šalda v Literárních
Listech těmito jásavými slovy: "Vlastenecká,
národnostní poesie - ale jakého obzoru, jaké hloubky, jak
pádná, jadrná, slehlá - nejvzácnější, nejryzejší. Před
takovou vždycky klobouk Golů a až k zemi dolů.
Není nejmenší pochyby: Neruda je veliký básník a
veliký duch, a ryze moderní a ryze náš při tom.

1~