39

x.

Má poesie - dívčina

a mžikem láskou plápolá:
jak spatří oči mladé,
již ruku k srdci klade
a hlava jde jí do kola.

Hned chystá roucho svatebnf
jak padlým sněhem vroubené
a chystá závoj řásný

a bleskný šperk si krásný.

I vozy, věnci zdobené.

Jíž svatba v plném rozletu č
v tom rozum v cestu vyrazí:
tři stará slova vrhne

a šátek v uzel zdrhne

a rázem svatbu přimrazí.

XI.

(Zpomlnka na Hálka.)

Teprve srpen. S oblohy
záře a teplo jen srší,

a přece již s agátu před domem
vše listí jak v podzimi prší.