27

XHI.

(Motiv dlvél.)

Jaro se ozvalo ve prsou,
srdce tak buší a tepe,

že dÍvčice naslouchá, zdá! se jl,
někdo že na dvéře klepe.

Skočila, za kliku chytila č
zavanul větříček chladný

Již klika zas 'cvakla a dívčice
zavzdychla: "Ba ještě žádný I"

XIV.

Zem, sotva ji sluníčko ohřeje,

jíž do barev, do zvuků vzkvítá Ř
a sotva že srdce mé ožije,

již touha mu lesklými nitěmi
a milost mu zlatými sítěmi

zas na novo osidla splítá.

Jak padl mi jara květ do oka,

jak do sluchu národní píseň x
tak padlo mi děvčátko na prsa,

s ním celá ta zaleklá. šveholná,
ta sladká a náhle zas úbolná,

ta bývalá lásky tíseň.