1-

vznikl najednou a 'výhradně jako básnický výsledek
onoho dvojího tragického zažitku. Avšak mistrnou
komposicí, v níž se s "Prostými motivy" nemohou
měřiti ani nejúměrněji a nejdůmyslněji složené lyrické
knihy Jaroslava Vrchlického, zahladil Neruda naprosto
veškeré stopy této různosti obsahovié a chronologické,
takže "Prosté motivy" působí jako organický celek
úplně jednolitý. Komposičnícelistvosti promyšleného
cyklu, jímž jsou "Prosté motivy", dosahuje Neruda
přesným prováděním ročního plánu od prvních
zákmitů jara do sněhových bouří zimních, takže knihu
možno přímo nazvati lyrickým kalendářem či rokem
duše, učleněným zcela úměrně dle čtyř období
ročních. Poněkud utajeněji sleduJe Neruda ještě postup
jiný: "Prosté motivy" jsou biásnickým ziápisníkem poety,
který v městě, zprvu jaksi nerad a nedůvěřivě,
podléhá svodům probouzející se vesny, pak v parcích
zvolna chápe její mluvu, po té opouští zdi, aby ve
volném kraji sblížil se s přírodou, a odtud pospíchá
v podzimcích dnech do šumavského podhoří, až
vadnoucí zeleň a chladnoucí vichry jej zahánějí nazpět
do města, v :němž kyne mu pouze studená jizba s
ložem pro churavce, lampička kmitající beznadějně za
trapné noci, mYŠlenkl. !na hrol} a na smrt. Ale i jeden
každý ze čtyř oddílů má přesně rozpočtěnou a v
uměleckých svých účincích mocně působivou stavbu.
Kdežto však v cyklu letním a zejména podzimním,
kdy hravý rozmar básníkův se pění a jiskří nejživěji,
převládá princip rušného střídání, jsou motivy jarní,
v nichž si příroda postupně dobývá: smyslů
básníkových, a motivy zimní, kde krok za krokem vadnou
a hynou illuse, podobny !květům v zahradách a na
nivách, přímo raffinovaně seskupeny.

Přihlédněme třeba k motivům jarním. Prvních
šest básní opěvuje v rámci nejistých a hned
chlad'ných, hned vlažných 'dnů breznových a dubnových