latinka v čtení'wdila. Jsou to jen pohodlní páni,
co tak stěžují, prostý rozum je prád přivyklý.

"To je divná věc, jak živi j,te mne neviděli
a půjčíte mi hned knihu a tak se mnou mluvíte,"
řekl sedlák při odchodu. "Až to povím doma,
nebudou tomu ani věřit. Kdybyste tak jednou
k nám přijít chtěli, to bychom měli radost, já bych

pro vás rád přijel." .

My mu to přislíbili rukou dáním, a tatík
bulák šel S radostí domů.

lIČ. V." z 3.flV. 1846. Č. 27.

11.

iPJ nes je smrtelná neděle I - Kam se
poD d~ly časy, když jsem s děvčaty smrt
vynášela, když jsem se těšilana svátky I č
Ty Boží hody, co ty chovaly v sobě
radosti pro nás děti I Ale nejvíc velkonoce. Na
vánoční svátky přišlo Jezulátko, byly štědrovky,
lilo se olovo, spouštěly se na vodu svíčičky a byla
koleda Štěpánská. Na svatodušní se stavěly jen
máje. Ale na velikonoce bylo ještě více
radovánek pro nás, a začaly se hned na smrtelnou
neděli s vynášenim smrti. Za mlýnem u stodoly.
sme ji strojily; to bylo fáborů, to bylo šátků a
dělaných kytek na ní, dost a dost; okolo krku
měla místo korálů šňůru výdumek (vydmutých
vajec). Když byla ustrojena, vzaly ji nejstarší dvě
pod paží a vedly k řece, křičíce: "Smrt nesem

48