und anderes« (1899), »Die Kuhmagd
II n d a n der e s« (1 9 O O) " »F r ti h I ing. s b I ume n «
(1901), »Je'sus und Miriam« (1901), »Der
Narr und andere Novellen« 1902), Die
No n n e« (1904) a »Frenderchen und andel'es~
(1907). Jeho romány »Das dritte Reich«
(1 9 O O), »D i e S uch e n den« (1 9 O 1) a »P e t e r
Boies Freite« (1903) skládají trilogii, kde
psychologie dekadenta, hledajícího osvobození a
oproštění v ženě, stojí v popředí; román »D· e r
K I e i n e« (1904) jest málo zdařilý psycho-
pathologický experiment·

Z dralnat Schlafových patří »M ei s t e r

O e 1 z e« (1892), hebbelovská tragoedie tvrdého,
daemonického svědomí v rámci malého světa bídy,
k nejpřednějším dílům německého divadla
naturalistického, ač scény německé chovají se ke kusu
odmítavě; za to "jntimni dramata úpadkových duší
» G.e r t rud« ( 1 8 9 8 ) a »D i e F e i n d I i che n «
(1899) rozplývají se v pouhých mlhách a stínech.
Jako essayista věnoval Schlaf svoji jemnou a
hlubokou psychologickou analysu umělcllm, který m
se obdivuje a zároveň za mnohé vděčí; o tom
svědčí studie ,.Wa 1 t Wh i t m an« (1898 a 1904),
»Maurice Maeterlinck« (1906),
»Nov a I i s u n d So p hi e von· K ti h n« (1906)
a »Christus und Sophie« (1906); také
kultur.ně filbsofick~ monografie »D e r K r i e g«
(1907) otevírá hluboké pohledy do životního

názoru Schlafova. A. N.