akordy v paprscích luny se chvějí.

Amálka tanci se oddala celá,
hudba ji vášnivě opíjela.

A tančí a tančí - lhostejno s kým,
až bílé sukně se rozlétají,

až dlouhé vrkoče ve vzduchu vlají,
v modravém přísvitu měsíčním.

Najednou zaslechla, kosti jak zachl'estí.
Vytřeští oči a vidí - neštěstí!

Plesnivá lebka se tanečníku

s pátei"e smekla v tom okamžiku,
někam se kutálí do trávy.

V zeleném kabátě pi"i každém skoku
kosti mu skHpají v boku,

a prázdné dlouhé dva rukávy
do kola Hta jí v divokém reji ˜
mrtvý se propadá v náruČÍ její!