S a r och a, ale i všecko, a z velké skladby· Děs
z p ráz dna prošlo přetvářejicí a dotvářející redakci
básníkovou.

Jest úkolem estetické kritiky, aby zjistila, pokud se
Viktoru Dykovi v Děd u V á c I a v u S a r och o v i
podařilo proměniti vstupní díl intimně rodinného
románu z maloměstského prostředí v širokou historickou
skladbu, jejíž hrdina typicky obráží politické úsilí
celého národa, podmíněné svou dobou situací
evropskou. Jistě zůstaly v Děs u z p ráz dna kromě
nevelkých rozporů věcných a mimo zmíněnou mezeru na
konci první části některé neshody slohové, plynoucí
zvláště odtud, že se dílo dívá na soukromé děje a na
veřejné události hned s hlediska dědova, hned se
stanoviska vnukova a nejednou i ze zorného úhlu
objektivního pozorovatele a zpravodaje, nezúčastněného na
příbězích a jejich nositelích; také přemíra
subjektivistické, dopisové, někde přímo deníkové formy v
druhé části díla, nazvané Rod in n á h i s t o r i e, ruší
slohovou jednotu skladby v podstatě 'epické. Byl by
býval Viktor Dyk při konečné revisi dovedl Děs z
p ráz dna k oné stylové čistotě, jíž skutečně
zasloužil tento výtvor, nesoucí ve svých mistrovských
kapitolách pečet klasičnosti?

V několika etapách se vrátil Viktor Dyk ke svému
románu, načrtnutému v mladosti. Ač, jak již pověděno,
zápisník z r. 1922 svědčí o zabývání se Děd e m V
ác I a v e m S a r och e m, spadá vlastní práce teprve do
letních měsíců r. 1926. Zhuštěnou a pro mládež
upravenou trest této verse otiskl pak Viktor Dyk v
následujícím roce 1927 s názvem Děd v mladoboleslavské
knihovně Naše otčina; celý rukopis se stal po smrti
básníkově (i s předmluvou napsanou až z jara 1931)

296