54

a v štěstí němá, jak by ret byl ukován;

jak družbovi, když družičce své mlsku nese,
se černé oči svítí, ruka jak se třese

snad brzy zase uzří nov.ou svatbu rodný Kanaán!

V tom náhlý křik a již jsou ženské v jednu hrst!

Bylf šíbal starosvat všem zevlujícím ženám venku
zpotajmo ostrou jehlou přišil sukni na sukénku,

pak hrnek s vodou vzal a jak by na ně chrsť 1
Ty chtěly uskočit, kde bezpečnější stan,

však v klubko sešity jak zběsily teď skáčou,

a tančí, hulaií, až všecky smíchy pláčou,

a bujný vřískot jeiich přes celičký letí Kanaán.

Však také hosté vnitř pojednou mění vzhled
vždy{ po stolech se šeptem nese nevítaná zpráva,
že mimo nadání se v džbánech vína nedostává,

a každý, náhle žízniv, mrzut věsí ret.

Též panně Marji apoštol to sdělil Jan.

Ta dí však: "Ticho - ticho 1 Povím já to synu
a co Vám poručÍ, Vy rychle dbejte činu,

a starý rozveselí se nám znovu zase Kanaán."

I ptal se Ježíš: "Zdali prázdné štoudve mám?-"
"Sest prázdných zde 1" - "Nuž ze studnice vody do nich
vleite,
af každá k přetékání plna, při tom dobře dbeite,

a přineste je sem, nechf já jim požehnám. 8
Teď panu starosvatu první dejte džbán 1 -"

A starosvat již rychle po plném si sáhnul,

a napil se a v udiv~ní ruku vzpřáhnul:

.. Ai. takového nikdy vína ne·urodil Kanaán 1"