9

lásky, jenž tkvěl celým srdcem na své chudlčlté
matičce, poznáváme z "Ballady pašijové".; něžného přítele
dětí, který často si pozasteskl nad tím, že osud mu
nedal "dětské hladit hebké vlásky", prozrazuje stejně
"Ballada ,horská" jako "Ballada dětská" nebo jako
"Romance štědrovečerní"; nadšeného pěvce volnosti
politické, který z mládí tak velebil Karla Havlíčka,
slyšíme plesati z "Romance o jaře 1848" a horliti
z "Romance italské"; zejména však obdivujeme se,
jak v "R{)manci o KarlulV." se Nerudovi . zdařilo ztě~
lesniti živým a barvitým příběhem polohistorickým
vlastní přechod od nedůvěry v národ k nadšené lásky.
plné víře v jeho vnitřní cenu,neb jak v biblickém
námětu "Ballady o svatbě v Kanaán" obráží se vy.
rovnaný a mužný humor zralého Nerudy, jenž zapo:,.
mínaje na sebe, dovede se vždy radovati s radujícími.

Mají-li •• Ballady a romance" tolik lyricky prožitého,
není věru divu,. že se v nich i po stránce slohové obje.
vuje mnoho prvků lyrických. Některá z čísel jsou ryzí
lyrika, na př, těžce zádumčivá meditace, nadepsaná
"Romance o Cerném jezeře", jež i složitou a vážně
pádnou stavbou slok vymyká se všemu básnictví vý.
pravnému. "Romance o jaře 1848" neb "Ballada
a polce" jsou v podstatě zálibně a široce rozvedená
čísla malebného popisu, v nichž básníkův zájem málo dbá
o skrovničký děj a úplně o dekorační hru, o rozmar~
nou směs pohybů, barev, světel. Tu vidíte, jak
Nerudův zvláštní smysl pro zeVní malebnost, který z něho
učinil tak znamenitého cestopisce a tak svěžího
oživovatele staré Prahy. nedal se ničím utlumiti a pronikal
i tam, kde básník v podstatě sledoval zcela jiné zá.