Za doby tereziánské, tak bezbarvé a ploché v
obecné své vlídnosti a v občanských svých
ctnostech, baroko v Praze se vyžívá. Jakmile
odumřely základní jeho ideje, nemohly se dlouho udržeti
ani tvarové prostředky: sloh přestal býti slohem a
sklesl na pouhou rutinu. Kde stavělo se barokně,
zmizela vznešenost a pádnost, uhýbajíc se elegantní
lehkosti: dekorační umělci zaujímali postupně místa
tektonických tvůrců; patos ustupoval rozmaru. Střízlivě
bylo přestaveno a obnoveno hradní křídlo, kde kdysi
na úsvitu baroka melancholický císař dumávalo
smyslu své podmračné existence. Nevznikají již chrámy,
ježto ubývá zbožnosti; paláce, vesměs v drobném
rozměru, budují se nikoliv pro vznešené a vůdčí rody
šlechtické, nýbrž pro aristokraty mladých erbů a úřed.
nické minulosti.

Zvolna nadchází věk rokoka: styHrancouzskýpo slohu
vlašském, ženský půvab po mužné opravdovosti,
hudební řešení po stavitelském idealismu. Jaká hravá a
křehká grade vyznačuje důvěrně světské průčelí
strahovské knihovny proti sousední těžkopádné a přísně
duchovní nádheře opatského chrámu Nan'ebevzetí
Panny Marie-stopadesát let vepsáno jest velmi
znatelným písmem do této mezery! Jakým lehounkým a
bezstarostným úsměvem vítá arcibiskupská residence
chodce, který se právě nasytil kypivého patosu, jímž
rozkazuje pompesní vstup do královského hradu z doby
Matyášovy, a který oddal se vyrovnanému ~lidu
florentského rinascimenta, ovládajícího dům Svarcen_
berský! Hle, trojí svět forem, ideí, citů, vzešedší z
té
38