ft loggiích chrám~ celé davy svetc~ a učitelO církev.
ních, takže s pavIánu u sv. Salvatora pohlíží do Kři.
žovnického náměstí jakési kamenné konklave, církev
to vítězná, hotova orodovati. Proto lemují Karlův
most špalírem soch, v nichž chodec má nalézati po.
silu na dráze dokonalosti. Dnes, kdy většina světců,
jež štědří a zbožní fundátoři ze začátku XVIII. století
zvolili, uctívajíce patrony svých povolání a řádů a
zároveň oslavujíce obdivunejhodnější hrdinství své
doby, jest málo srozumitelna legendou i významem,
netušíme ani přibližně citů, které vzbuzovalo toto ka
•.menné procesí v srdcích a v nervech lidí barokních.
Pro ně to byla dojista cesta triumfální, vedoucí od
přísně duchovního Klementina ke královské nádheře
a vznešené výsosti svatyní hradčanských, kdevchrámě
svatovítském pozvedali kořící se andělé pýchu a
pavézu tehdejší 'Prahy i národa, zkroceného protirefor.
mací, stříbrnou rakev sv. Jana Nepomuckého. Světec
ten, jehož legenda a kult jsou samy polemikou proti
českému husitství, vábil jako mučedník k sobě askeH •.
cká srdce, kterým bylo potřebí silných citů soustrázně
s utrpením a dojetí z ran, z krve, z násilí, ale
odměňoval zároveň rafinovanou smyslnost ctitelů a diváků
tím, že volal k světsky honosným slavnostem zlata a
barev, drahých rouch a lesklých odznaků, rušného
pohybu a hlasné hudby. Tam, kde nad temnou řekou
se tyčila chmurná postava zamlklého zpovědníka, di.
vadelně ozářeného svitem patera hvězd a obklopeného
jásotem privilegovaných stavů v honosných krojích,
avšak v přísném roztřídění kastovním, tam nebylo, tam

28