Barokní duše Prahy zrodila se ztragických rozporů.
Její vznik a vzrůst v sedmnáctém věku jsou
souznačné s kulturním vpádem cizinců na českou
půdu. Dumavý sever, jenž uprostřed chladných hor a
v sousedství jehličnatých lesů byl úplně obrácen do
nitra, překvapen byl románským útokem z jihu. Teskné
slovanské plémě náboženských myslitelů a snílků, kteří
dotud se dorozumívali hlavně jen s germánskými
sousedy, podlehlo vůli a rozka~u, meči a umění
panovačných Vlachů a krutých Spanělů, jejichž praktické
mozky a napiaté čivy vzpínaly se lačně po zevním
světě velkých obrysů, kvetoucím skvělými barvami
a zalitém vítězným sluncem. Husitský národ řešil si
dotud své bytí jako otázku mravní a náhle byl za .•.
skočen bezohlednou silou, která uctívala pouze moc
a zevní energii.

Za této doby osnová nejhlubší a neivážnější duch český
v lesnatých a divokých úvalech Ceskomoravské vy .•.
sočiny svoji koncepci života: Jan Amos Komenský
skládá »Labyrint světa«. Marností, klamem a ilusí
jsou mu paláce, kde v sebedůvěře vládne bohatství
a panství, stejně jako chrámy, v nichž lidé slouží
spíše nádheře a rozkoši než Bohu; hrou smyslů a
přeludem jsou kopule, sloupoví a schodistě;
pravdou a jistotou srdce křesťanova jest pouze návrat
do duchovního Jerusalema, do města božího. A
současně na rozkaz a z prostředků cizinců nebo zej. .•
záčtělých Čechů roste pod rukama vlašských ar .•.
chitektů při řece Vltavě kamenný labyrint světa,
v němi všecky dary země, viecky iluse zraku,

12