119

skutečný nedostatek časopisů, které by věnovaly se kritice literárni.
takže Kotzebue, .1VIiillner, Menzel ze svých listů mohli veřejné mínění
ovládati takřka despoticky, vynoi-ila se ted jednak celá i-ada nov)'cH
kriticko-belletristick5-ch časopisLl hned všeobeCl,1ěj i hned odborněj i
vec1ený'Ch, mezi nimiž ~\1undtův »Litera1'ischer Z odiakus« (1835) a
Laubeova »Zeitullg fiir die elegantc TYelt« (1833-1834 v redakci
Lauheově) jsou nejcharakterističtější, jednak mnohé Dolitické
čas')pisy vydávaly za r~dakce některého z členů »Mladého ~.Jěme~ka«
kriticky literární přílohy, jeZ obecenstvo jinak literárně lhos~e.;né
sh!ižoval§ s tendencemi »Mfá,dého Německa«. Z novinářské piílohy vze~~l
idúležit).1 Gntzkch~í"tv »Telegraph fži1' DClItschlalld··, (1836 -184-5:
ocl r. J838 zcela samostatně), který nejlépe předstanlje kritickou
pllblicistikn mladoněmeckou. V takovýchto listech probírána byla
literatura od mladoněmeckých kritiktl čistě novinářsky: kniha pc
snzCJvána za knihou s účelem spíše informačním než kritickým; k
souvislo;;ti k clenní hi;;torii b)"'lo stále phhlíženo; na vývojové linie autorů
nebyl brán zi-etel; posudkŮ bylo užíváno často jako prostředků
polemický'ch; spisy vnitřně spolu nesouvisející byiy sdružovány. Pak po
letech vybrány byly ty stati a tu s' bedlivějším tu s nedbalejším
arrang-ement byly sei-azovánv v knihv: tak vzniklvGutzkowovv sbírkv



»Bcitriigc ZUl' Geschichtc der neuestcn Literatur« (1836),
»Ver
mischte Schriften« (4 sv. 1842 a 1850) a »Aus der Zeit und aus dem
Lebcl1« (1844), obsahující z části práce ležící již za mezí doby
mladoněmt'cké; tak seskupil Lanbe svoje o »M odcrnc Charakteristikell«
(1835). Mnndt svoje »Kritische Wiilder (4 sv. 1833) a svoje
»Charak/ere /tild Situationen« (lV. sv. 1837) : Wienbiarg drobný svazeček

\ o 000 o

»Z1Ir 11Cl/estcII LiUcratllr« (1835). .

Zvláštní odvětvi tohoto literárně-kritického- žurnalismu jest
cestopisná canserie, do níž spisoyatelé mlacloněmečtí dovedli vměstnati
dojm~' 7 literatury, z umění, jako dojmy z měst a ze společnosti,
charakteristiky literáti'! a herdl, učenců a zpěvaček jako podobizny
politíkLl a hrclini'l dne. Učitelé školy, Boerne, a Heine dali ve svých
»Briefe aus PariN a »Reisebilder« dvojí vzor, kolísající mezi
politickým novinářstvím, všímajícím si svého hlediska i zjevů literárního
světa. a mezi lehkým impressionismem lyrické duše; Angličané
Buhycr a lrving naučili vykládati z pi'ldy charakter národní:
Piickler"tI'1l1skau pi-in es! alluru velkosvětské dohrodružnosti. Cestopisná
literatura stala se pak v tI-icátých letech modon: mezi spisovateli
mladaněmeckými nejvýše v té pi-íčině stojí Wienbarg oběma právě tak
boh3t(:· dokumentovaný'mi jako bezprostředně a široce vypozorovanými