112 dající generaci - Gutzkow dt'lrazně se opi-el tomuto ldidllému a zákonnému výkladu, pohi-ešuje právem vytčení rozhodného sensualismu ve francouzské současné literatui-e a vyznačení moderně politické stránky v tomto pokolení. Boerne, ač srdcem náležel jasným a zdravým tradicím osvícenské Francie literární a ač stál pod slovesným vlivem spisovatelú, sprosti-edkujících souvislost mezi X VIII.vékem a pi-ítomností Bérangera a Couriera, pi-ece neváhal postaviti se v hoji plezi romantiky a klassiky na stranu oněch, získávaje v Německu pro ně sympathie. Heine, jak jsme viděli, soudilo francouzské poesii současné málo objektivně; ocenil sice pi-ípadně řadu význačných básníkt'l a spisovatelt'l, ale nepochopil naprosto spoj itosti celého hnutí s čistě n·mantickou literaturou restaurace a pi-ecenil rozhodně liberálně demokratický a sociálně emancipační obsah tohoto nevykvašeného ještě vísemnictví. Jeho hlediskt'lm jsou úsudky vlastního Německa nejblíže: Wienbarg. mluvě o francouzské romantice. na,zývá j i přímo republikánskonárodní, ba pantheistickou a »pancivickou«. Gutzkow odmítaje zmíněnou knihu Huberovu. reklamuje všecky ty básníky pro moderní život vei-ejný; podobné staví se i Laube k výkladu Huberovu. Fran-_ -couzští spisovatelé velebí se pro svoje moderně smělé látky a spole -čensky osvobozující tendence: Georges Sandová všeobecně se oceňuje. obdivuje a napodobi pro emancipační a pi-evratná hesla, daná v pi-íčině poměru ženina k muži; v Balzacovi zří se pře