39

praesentant proudu osvícenského, jenž sblížil židovstvo s módním
theismem, jenž hlavy odchované talmudem uvedl do wolffovského
racionalismu, jenž bytosti ušlechtilé získal pro filanthropii a
dobročinnost. Tato emancipace židovstva ve směru ethickém, kterou hlásal
celým sv)-m životem Moses Mendelssohn a nejvzletnějším svým
dramatem Lessing, zlistala Boerneovi vždycky sympathickou: i on, byv
právě židovskou otázkou zvláště dllrazně upozorněn na sociální útisky,
pojal elJlancipaci židovstva jako součástku všeobecné emancipace
společenské; i on nalézal klič pro l'ešení složité otázky té ve
filanthropii; i on bral své dúvody rozumové ve věci té z filosofického
osvícenství. své dllvody ethické z mravního utilitarismu. Druh).
emancipační proud v moderním židovstvu zastupovala v domě
Herzově paní domu, ~avná a krásná Henrietta Herzova: celou SVO~l
bohatou bytostí, chápající všecky odstíny kultury a krásy,
pl'esvědčovala o úspěšnosti snah romantické periody získati židovstvo pro
ostatní civilisaci cestou krasocitného záj mu, uměleckého vnímání;
aesthetického názoru životního. Test známo, čím stala se Henrietta
Herzo(á náruživému. neSolistavn~mu, lenivému jinochu, jen?, se do ní
vášnivě zamiloval: pomáhala vyvinouti se vzdornému a hi-dému
charaktertl ze svéhlavé a rozmarné změti mravní, učila jej
uvědomovati si vlastní llcdostatečnost a pl'ekonávati ji, nutila jej proměňovati
sVllj hněv nad ústrkem a nepovšímnutím v plodný literární motiv:
slovem ptlsobila naú jako výheú na rudu, tl'íbíc ryzí kov. Ale pro svúj
aesthetický. směr nikdy ho nezískala, Hoeme neměl naprosto
schopností pro uměleckou kulturu, nechápal zasnoubení kl'esfanského
fOmantiqkého umění s tradicemi židovskými, jež představovalo soužití
Friedricha Schlegela s DorotheouVeithovou. Ale následujících
několik let, v nichž dokončil a akademickou dllstojností dovršil svoje
právnická studia, ukázalo mladému Boerneovi, že židovská otázka
daleko není roúešena menclelssohnovským filanthropismem:
židovstvu tím nebyla pi'ece dána možnost zúčastniti se osobně života
politického a státního a právě k němu vychovával Boerne jak SVtlj intellekt,
tak svou vl1l( právě politicky chtěl rozřešiti problém volnosti a
emancipaci cd útisku. "proto Boemeovo přestoupení ku hesťanstvís. čt;rvna
r. 180S bylo kroke~ spravedlivým a čestným.

S prllměrnými vědomostmi právnickými, s neúplným vzděláním
politický-m, s vědomím nespravedlivého společenského útisku, se
svobodomyslností vychovanou ve škole osvícenství XVI II , věku vstupuje
záhy na to Boeme do žurnalistiky, když poměry nechtěly užíti jeho
nadání pro službu úl'eelnickou a když jeho vlastní nadání zdráhalo