26

~aproti tomu vytvoi-il si Menzel typ francouzské povahy ze
záštipln}'ch rysi'l běžn}'ch válkám osvobozovacím: toť fantom lživý a velmi
konvenční, naivní a směšný, zjevující se jen zraki'lm zakaleným
nenávistí a hlavě oklamané úzkoprsým moralismem. Podstatu
francouzské kultury úíMenzel v smyslnosti, nevěi-e, materialismu,
pohanství. literatura francouzská od veršovaných Artušovských románi'l
až po Viktora Huga jest výrazem této nevěry a nemravnosti, znovu
se valící módní vliv gallomanie jest rušivým fermentem vyrovnaného
něrreckého národního života, národní jednoty, národní mravnosti.
Proto odsoudil Menzel takřka celé německé písemnictví XVII. věku,
proto kritisoval odmítavě \Vielanda, proto pronásledoval
mladoněmecké pokolení, proto pojímal germánskou romantiku jako národní
emancipaci od francouzského duševního jha. Boerne razil svi'tj
epigrammatický titul »Af cllul der Frallzoscllfrcsscr« velmi pi-ípadně
a správně.

V otázce námc1ní chprakternosti dopliíuje Menzela romantika
a epigona válek za osvobození Menzel spisovatel tendenční, Menzel
programmatik a vei-ejny kritik, Menzel politický a společenský činitel.
Nestačilo mu. sledoval-li v literatui'e s objektivitou historika, jakou
měrou autoi-i v dílech svých vyslovují charakterní rysy německé:
nestačilo mu hodnotiti je dle intensity této osobitosti národní. Chtěl
od literatury bezprosti'-ední pi'lsobení na rozvoj a sesílení charakterních
rysll národních v žIvotě: žádal si od ní pi-ímou účast na výchově
povah pro veřejný život a pro politickou činnost. Literatura mu byla
pouhým prostí-edkem výchovy vei-ejné, pouhou palaestrou života  
jeho názor byl krajně tendenční. Jako pravý protiklad výlučného
umělectví ranní romantiky znějí slova z první kapitoly jeho hlavního díla:
»Budeme vvcházeti ze života, abychom se stále k němu vraceli; s touto
nití Ariadninou doufáme se proplésti labyrinthem literatury. Ježto
se stavíme ve svěžím pocitu života nad mrtvý svět literatury, bude
nám museti tato otevi'íti veškerá svá tajemství, aniž by nás ukolébala
do čarovného spánku. Pouze živý mi'lže jako Dante projíti světem
stínl!. S tohoto volného hledis~a chceme literaturu nejprve v jejích
vzájemných vztazích k životu, pak jako umělecké dílo pozorovati.«

Ježto byl lV[enzel ki-esťansko-romantický reální politik, jemuž
v pi-íkrém odporu k chabé a malé pi-ítomnosti jednalo se jednak
o znovuzrození slavné poctivé germánské dávnověkosti, jednak o
vytvoření silných, pevných a činorodých povah. kladl literatui'e dvojí
úkol: dílem proniknouti s plným pochopením k jádrtt německé
minu-losti. vzkJ-ísiti ji s plností života, odkrýti v ní skutečnou národní ve-