15

si legitimistická romantika libovala a jímž zdihodl1ovala i
ospravedlňovala svoje služby absolutismu a reakci. Politická
mezinárodnost svobodomyslníkú ostí-e se rýsovala od pangermánské
soběstačnosti romantické, která živila svoje úzkoprsé vlastenectví stálým
odvolávánim se na minulost dosti podrobně zkoumanou a na jakýsi druh
mysticismu ra<;ového, často měnícího se v nesnášelivost. Leč
základním rozdílem bylo vědomé a dúsledné občanství, hrdé a zmužilé
měšťáctví nového směru, které odmítalo výlučný, uzavřený
romantickýaristokratism; tlt stál posléze kollckti'l'ism s ote'lJ1~ellým hledím proti
individuaiismu.

Dosti obtížno jest popsati postupné šíi-ení liberalistických
tendencí z německého jilm na sever, od států švábský'ch a franckých
do Pruska; ph tom op#ovně se jeví splynuti starších
svobodomyslných snah s nově organisovaným hnutím politickým.

Liberalismus politickÝ' i literární vyhledal si jako kdysi
romanti:::mus svoje města, která byla právě tak středisky činnosti jako
ohnisky útoku a výboje - a tato města názoru svobodomyslného
a písemnictvi mladoněmeckého posunují se postupně vždy více k
severu. V rr)mantický-ch městech z pravidla převládala volná, otevřená
svěží pi-íroda, mísící se bud' se starožitnou architekturou neb s
pi-jvětivou vÝ'stavností, lesy a široké proudy i-ek šumívaly tu do
stlumeného ruchu městského, malebná okolní krajina vábila tu k
procházkám nekonečným a rozmanitým. Nyní hledána byla hlučná,
chvatná, rozložitá velká města, kypící životem politickým a ruchem
obchodním; města značných sociálních rozdílů a životních kontrastú,
města, do nichž vnikal pi-íval cizinců a kde tvoi-eny hyly v bursách,
v účtárnách, ve velkoobchodech, v diplomatických salonech a ve
sněmovnách denně nové reality moderního života. Po romantických
střediskách Jeně, Drážcl'anech, Heidelberku zmocňují se duchovního
vedení Stuttgart, Frankfurt, Hamburk - a Pai-íž; Berlín měl právě
tak těsné a zvláštní vztahy k liberální a mladoněmecké kultuře jako
pi-ed tím k filosofii a. poesii romantické, Ve Stuttgartě to však nebyl
m'alebný ráz města zelených návrší a úsměvných vinic, který lákal
a shromažďoval zástupce nového směru, nýbrž byl to čilý ruch
parlamentární a literární centralisace., zosobněné slavným
nakladatelstvím Cottovým. Ve Frankfurtě a Hamburce cítili se svobodomyslníci
zvláště doma: nebyla to města sídelní, postavená na loyalitě
poddaných k panovníkovi, nebyla to města universitní, podrobená učené
autoritě výlučně stavovské doktriny; nýbrž byla to města
obchodnická, finanční, značně mezinárodní a prostá moralistních předsudkťl.