ÚVOD.

CHARAKTER DOBY.

REAKCE PROTI ROMANTICKÁ.

Těžké politické a národní pohromy v Kěmecku roku r806
zati-ásly mocné veřejným svědomím doby a probudily je. Všickni
hlubší duchové, ať stáli ve službách politické a společenské akce, ať
pracovali o umělecké a vědecké kultuře, zamyslili se nad pi-íčinou
národního pádu a úsilovně hledali prosti-edky záchrany a obrody.
A tu bylo všeobecně zjištěno, že vítězná vojska Napoleonova porazila
v krvavých bitvách vlastně dvojí myšlenkový útvar, ovládající
Německo a jmenovitě Prusko: jednak politický a státnický
friedericianism, spočivající na osvícenství a utilitái-ství XVIII. věku, jednak
krajní aestheticism, vypěstěný literaturou klassickou a romantickou.
Napraviti prvé bylo úkolem politiki\a státníkt"!, vyrovnati druhé bylo
úkolem literatury. Téměř pú1 století přemýšlelo německé písemnictv,í
o složitém tomto poslání, doplňujíc, prohlubujíc a obměľíujíc je:
všecek rozvoj německé literatury od r. r806 do r. r848 s rllznými
svými etapami, s různými odstíny svých škol vzájemně se potírajících
nesen jest touto mohutnou vlnou hnutí národně, politicky a mravně
obrodného.

N a rozhraní XVIII. a XIX. století pronikl v německém
písemnictví vyšších cílll a vyšších uměleck}Th prostředkll taHka veskrze
směr krajně aesthetický, obětující život umění, čin snu, vtlli fantasii,
dobovou pravdu exotické fikci. Dobyv po prtlpravn)'ch, právě tak
zmužilých jako zmatených půtkách období »Sturm und Drang«
konečného vítězství neohroženým bojem výmarských »Xenií« a
bezohlednými útoky ranně romantické kritiky revisionistické. zatlačil
osvícenskou teleologii, občanskou morálku, rozumácký utilitarism,
vtiskující ráz literatui-e XVIII. věku. V prvních sv}'ch fasích nebyl
naprosto tak výlučný a pí-íkrý jako později. Vepiat u evolucionisty