PŘEDMLUVA. Dlouhou i-adu let vyčerpávala se vědecká literární historie v Německu takměi- výhradně podrobným studiem německého klassicismu: řada přesných edicí, množství dokonalých monografií buď bohatě shrnujících detail neb křísících svěžími barvami v dobovém rámci rázovitost osobnosti, několik skvělých souborných děl - toť dosti bohaté a vzácné ovoce tohoto vědeckého úsilí. Poslední desetiletí, vyznačující se v poesii mocným sklonem k novoromantismu, obrátilo svůj literárně historický zřetel k hnutí romantickému: každý rok přináší nové monografické neb úhrnné obrazy tohoto překypujícího a vzrušeného údobí, malované. bud odbornými učenci neb vědeckými dilettanty. Rozkvět romántického myšlení, cítění a umění na rozhraní XVIII. a XIX. Věktib~vá studován, rozebírán a zobrazován nejčastěji a s největší láskOl1; mnohem skrovnější zájem již se věnuje t. zv. »mladší romantice«, kdežto úpadek a zánik romantismu jest takřka soustavně opomíjen. K této zanedbávané periodědějiri romantiky obrací se moje práce, jež chce vylíčiti a vyložiti rozklad německého romantismu novými myšlenkM'ými prvky a vystopovati 'll tomto rozkladu kořeny nového literárního hnutí t. Z'lJ. »Mladého Německa«. I lze na moji studii hleděti s dvojího hlediska: jednak jest doslovem dějin německého romantismu, jednak úvodem do výkladu »Mladého Německa«. Původní můj plán, napsati monografické dějiny kritiky mladoněmecké, změnilo poznání, že kritika ta myšlenkově úplně spočívá na díle pi'-edchůdců. Tak položil jsem vlastní váhu na to, co mělo býti úvodem, a tresť chystané práce samé shrnul jsem do přehledné kapitoly závěrečné, doufaje, že svou dobou k věci se ještě vrátím. Dva rysy, podmíněné samou povahou mojí látky, vrhají Svtlj stín na práci. Doba, o niž jednám, jest daleko zajímavější politicky a sociálně než umělecky a nedosahuje naprosto oné okouzlující a svi'tdné barvitosti romantické, jež činí studium tak vábivým a vděč-