poěátku reformního hnutí v 90. letech byly všecky časopísy
a revuc mladších literátu prosyceny kritikou, zvláště "Čas",
"Naše doba", Peldovy "Rozhledy" - při nich vycházela
v I. 1896-1902 cenná "Kritická knihovna",
obsahující vět~inou překlady - a "Moderni revue", později
Illadíkuv "Lumír", "Volné Směry", Šaldova "Novina",
"Přehled" a" Umělecký měsíčník". Když se polemické srážky
mladší a starší generace přehnaly, založen 1899 Jar. Vlčkem
"ObzOJ literární a umělecký", jenž posléze (do
r. '1902) redigován Jar. Kamprem, hledal zprosti-edkující
stallovisko na podkladě literárně dějepisném, nezapustil však
kořenů. Literární studie a posudky, otiskované v "Listech
filologických" a "Časopise pro moderní filologii", mají ráz
filologicko odbornický. Velký, všestranný orgán pro
slovesnou kritiku nám bolestně chybí.

Lit e r a tur a. Hlavní poučení v souborných dílech:

Literatura česká devatenáctého století, díl II. (tento v 2. vyd.),
lIL, 1 a III. 2, v Praze 1911, 1905 a 1907; Jan V. Novák
a Arne Novák, Přehledné dějiny literatury české. 2. vydání.
Olomouc 1913. Zdeněk Nejedlý, Katechismus estetiky, Praha
1902; Miloslav Hýsek, Literární Morava v letech 1849---1885,
Praha 1911; týž, Jungmannova škola kritická v Listech
filologických 1914; Sborník Durdíkův, Praha 1906 (se statí
() Durdíkovi od J. Kampra). Arne Novák, Mužové a osudy,
Praha 1914 (stať o L. Čechovi); týž, Zvony domova, Praha
1916 (článek o F. X. Šaldovi a A. DrtiIoti); F. V. Krejči,
Deset let mladé literatury, Praha 1902; Jiří Karásek ze Lvovic,
Impressionisté a ironikové, Praha 1903.

73