učený estetik K are I Š lil í dek a rázovitý zastánce
národní svébytnosti v písemnictví, v jazyku i ve
vědě Jan Ev. K o s i n a. V "Literárních listech"
a v "HUdce literární", později též v revuich pražských,
vystupovali kritikové, kteří vedle ocenění jazykového
a soudu mravně náboženského důsledně hájili
požadavku národní tradice a v důsledcích toho stavěli se
proti básnickému kosmopolitismu, upřílišenému
západnictví, nelidovému umělectví; Jaroslav Vrchlický
se svou družinou "Iumírovskou" byl hlavním terčem
jejich odporu. Někteří, jako Hy n e k Bab i č k a,
Lev Š o I c, P a vel V y c hod i I, nepostoupili
nad drobnou praksi kritickou, mnozí, jako F r a
nt i šek Bíl ý, Lea n d r Č ech, Jan V o b o
rII í k, podali své nejcennější práce v literárním
dějepise, slučujíce metodu filologickou s kulturně
historickým proniknutím doby a jejích ideí; L. Čech
po prvé udomácllOval v Čechách metodu sociologickou.
Velmi těsně pojí se k této skupině obnovitel literární
historie české J a l' o s I a v V I č e k se svými druhy
J () s e f e m II a II u Š e m, Jan e m J a k II b c e m
a II a n u š e m M ách a lem: pojímají
písemnictví v širokém rámci vzdělanosti a zdůrazňují jak
v peělivě provedených podobiznách i pgdřízených
osob tak v živé syntese dobové základní tendence
myšlenkové.

VŠ~ těmto kritikům a literárním dějepiscl'lm,
kteří v)'slovně touží býti učenci, ba odborníky, někdy
též národními pedagogy, chybí dar umělecké
vnímavosti, smysl pro vnitřní formu básnického díla a
kouzlo barvitého slohu. V tom i ve všech zásadách
jest pravým ~jich protinožcem Jar o s I a v V r c h·
I i c k ý, stoupenec francouzské kritiky životopisné
a impt'essionistické, neúnavný uvodítel význačných

69