jak kritiky tak jejich obecenstvo. !\.le ěaato,
jmenovitě u děl dějově rozvětvených, ~nalÍll:lná J}řesnéa
zhuštěné podání obsahu první krokk rozbúrustavby
básnického dila, jmenovitě provází-Ii je p0k-us o
psychologickou povahokresbu zúčastněných postav, a
takto stává se prt'ipra vou k ocenění estetickému.
S parafrasí látky leckdy již informativní referáty
slučují výklad o její pt'ivodnosti,o spisovatelových
předlohách a pramenech; i při tom lláskytá se možnost
oceniti básníkovu schopnost, s níž námět svt'ij obměnil,
prohloubil a vtiskl mu ,pečet osobnosti vlastní.

I od stručné zprávy O 'novém díle slovesném (\i
divadelním lze se nadíti,že se dotkne jeho poměru
k dřívějším pracím téhož spisovatele; stanovíc při tom
pokrok, ustrnutí neb úpadek, provádí cestou srovna·
vaci podstatný kus soudčího úkonu. Již zprostředlu
jíci postavení běžn.ého,posudku mezi knihou a čteni
řem vysvětluje, proč očekává obecenstvo od svél
kritika úsudek hodnotící: neehce býti jen poučován
ale i vedeno, žádá si vedle poradního hlasu při vol
četby po svém kritiku též rozhodčí Votum ve věc~
vkusu. Tu mt'iže i žurnalistický zpravodaj o literatu
vykonati mnoho záslužného, jmenovitě pokud j

o spisy, které.nedozrály pro kritiku vyššího slohu:.
rozhodně odmítne břídily a ochotníky v literatuře;
važně varuje začátečníky, jimž docela chybí nadání;
upozorňuje nadila neprávem přešedší bez povšimnutí;
hledá protiváhu proti hlučnému hlasu reklamy;
odlišuje obezřetně výtvory umělecké od pouhých módních
jepic. Zde jest pravé poslání referenta, konajícího
solužbu kulturního zprostředkovatele; šťasten národ,
jehož denní listy mohou se pochlubiti řadou takových
spolupracovníků, neodvislých od p'olitických stran,
od literárních klik, od .nakladatelského velkokapitálu!

Kritika literární. Zásady a prakse. 4,

49