Berlín 1886); E. Grosse, Die Literaturwissenschaft, ~hr Zíel,
ihr Weg (disert. v Hallc 1887); B. ten Bánk, Uber die
Aufgabe der Literaturgesehichte (rektorská řeč, Strasburk
1890), odezva na ni V. Wetz, 'Ober Literaturgeschichte,
Worms 1891; H. Paul, Geschichte der germanischen
Philologie (citováno při první kap. svrchu, § 33-t.1); EIster,
Prinzipien der Literaturwissenschaft (cit. při úvodě); G.
Lacombe, Introduction a l'historie littéraire. Paříž 1898,
G. Renard, La méthode scientifique de l'histoire littéraire.
Paříž 1900; J. Texte, Úvod k bibliografické knize Betzově
La littérature comparée, Strasburk 1900; R. F. Arnold,
AlIgemeine Biicherkunde zur neueren deutschcn
Literaturgeschichte (nejdůležitější pomůcka knihopisná), Strasburk 1910;
O. Walzel, Analytische und synthetische Literaturforschung
(v čas. German. roman. Monatsschrift 1910); H. Maync, Dich~
tung und Kritik, Mnichov 1912; Julius Petersen,
Literaturgeschiehte als Wissenschaft, Heidelberk 19H.

O bratřích Schleglech: R. Haym, Die romantische Schule,
Lipsko 1870; R. Ruch, Bliitezeit der Romantik, Lipsko 1899;
O. Walzel, Deutsche Romantik, Lipsko 1908. O Schererovi:

V. Basch, W. Scherer et la philologie allemande. Nancy 1888,
R. M. Meyer, Die deutsehe Lite'latur des XIX. Jahrh., Berlín
1900 (2. vyd. str. 682-686); O Lansonovi: jeho stať L' histoire
littéraire et la sociologie (v čas. Revue de Metaphysique 190t.);
a K. Becker, Zur Evolution der modernen franzosischen
Kritik (v čas. Germ. roman. Monatschrift 1912).