naskytá se v této oblasti sociologie literární mnoho
vztahů,. jichž vyšetření podstatně obohatí výklad
výtvoru slovesného. Nejméně patrný bývá v
modernícll literaturách vliv by dl i št ě apod!1~1::lJ!
Většina soudobých knih vzniká v městech neb
alespoň pochází od spisovatelů, kteří prošli městským
prostředím, a tak kritik zřídka mívá přiležitost
odlišiti dila venkovských auktorů od spisů typických
měšťáků neb vysledovati, jak rozeznávají se plody
nížin od ovoce vzrostlého na horách; toliko náhlý a
mocný vliv velkého města na příchozí umělce bývá
stopován .s úspěchem. LJ5.dyž básnil Hálek sbírku
"V přír.?~.ě'ď llf.'l.e.r.':l-<!!l,.l1P~()s!éHJ!l()!i:vy'ďLžili oba
lyri.kové, spříznění věkem, názoremiy?dělflllim v Praze,
leč srovnáme-li jejich poměr k přírodě, odečtouce
různosti čistě povahové a umělecké, shledáme, že
rozdíl mezi nimi v neposlední řadě se odvozuje z
jejich rodného prostředí: Hálek od dětství lnul k
přirodě prostou láskou venkovana, Neruda, vyrostší na
dl1!-..~.1:l~.pražské, musil se teprve probojovat k
srdečnému pojetí volné přírody.

Velmi znatelně proniká v literatuře vli.v.Ji.p.oLe"
č ~.n sk é tři d y, které spisovatel náleží;'
nacházímeť ve vývoji slovesném celá období, jimž vtiskuje
vládnoucí sociální vrstva ráz, a nemluví se proto
v dějinách slovesnosti neprávem o písemnictví
šlechtickém, klli\lsMm,měšťanském atd. Spisovatel
přinášívá ze své společenské skupiny názory a vkus,
m!llyya způso1:lY, formu lásky i nadšení a vyj;:idřuje
to.silněji, n!lž sám tuší, svou produkcí. Našemu
modernímu písemnictví neporozuměl by ten zcela, kdo
by v něm nedocenil působení trojího sociálního
prostředí, druhdy neznámého. Český rpl11áIl.IIl:04~rIlLod
BQže.ny Němcovépo Růženu Svobodovou určován

57