civilisačního Um, že analysovala hlavní součinitele
její, prapříčiny historického dění; stavě namnoze na
základech starších myslitelů, vytknul otec kritiky
sociologické slavným způsobem prvopočáteční síly,
jejichž součinem jest sám proces dějinný. V proslulém
úyod,L~, .nl?~jinárIl ... ~ngli.~!~~_E~;:~!.~.~~_21'_~~~_' <.>~tře
vyznačil tyto třL.'p,l>-d.ll1.l!..U!.L_~~.Y-=_. p é mě. {la

r;l.~~1 . ...p.!....? s tře dJ..lle ..!Ei!~,~~. a~?bu . (Ie .
mome.n.t). P}~.I!l:,.~nem nazývá vrozené. a dědičné
disposice, jež člověk přináší s sebou na svět •. a jež
obyčejně jsou sloučeny s různostmi vyznačenými v
povaze a v tělesné stavbě; jsou to vlastnosti
nejtrvalejší. . Pro s tře d i m sluje Tainovi sguhr.I!._ příčin
f~síck~ch, po,1!til?~ch a spo_l~č~~~~ý~h, které v
plemeni během času vst.v,MeiL:Il.oyLcity, náklonnosti a
schopn;;stÍ,pilsóbí rušivě na rysy plemenné a _zna§í
pr().!!árody to, co pro jednotlivce z~mená vtchov~
a ~aměstnánL'posléze přistupuje mocný vliv, =.0 hy:
předchozí vývoj působi silně na dění následující,
předchůdce určuje svého nástupce, předkové rozhodují
o potomcích, tr.ad.ice jest mohut'lQ.l;l, aq .I!!!.!!vědomělou
silou historického děni.

Na těchto teoreticlZ"§ch základech filosofie
společenské a dějinné, jež byl opětovně vyložil deduktivně,
Taine zbudoval svou metodu kritiky sociologické,
o niž tvrdi, že se ubírá cestou indukční; jeho žáci
prohloubili a doplnili zásady íiiiiiiřOVy'a namnoze
je přizpůsobili zvláštním potřebám studia literárního.
CHem zůstalo však to, co si odvážný auktor "Dějin
anglické literatury" byl vytkl: dospěti~
. ratur k zbudování duševních dějirí""akráčeti k
po
zn~.éologickyc z onu, o
'íiichŽ'Z1'"iSíW:Tálosti, čili shrnuto pyšnourořmuli Tainovou: najíti
~.~ěji~~cili.p!~~~.I!.i..~!:"UedJ.l.t=J1:()~~E,()d..;lje?()_~~!()~~uši.

5Z