Kritika sociologická. Kritika životopisná, pojavši umělecké dilo jakožto znak, zapiala je do řetězu příčin a účinků; tyto zasahaji dle jejiho pojeti předevšim oblast jednotlivce, jehož prozkoumání, výklad a zpodobeni vyčerpává jeji ~ájem a úkol. Leč jednotlivcovy osobnosti nelze osamostatniti; též ona jest pouhým článkem v řetěze dalšim - jest zjevem společenským. YJ- s 1 e d ~:. v atip} fč in né v z t a hy v e d o u c í o d Ull! ěle c k é no'dTfa:-- p}' es ,- fe'h o jIl d.j.vi ~_ u á 1nihoj:iův o d c e k s pol e če. n ské m u cel k u; vylož i t i, j a k k n i h a, obr a z, 'h.u,cL.e-h-n-i. s k 1 a ifIJ'a'--:Z'i· cad 1 i a vyj a dřu j i s po le čn o s t, v níž v z n i k 1 ~ ~.! e r o u byl Y P ř ijat y; d o vod i t i, ž e t o u t o n á rod n i k u 1· turou společenskou své doby jsou výt vor y umě 1 e c k é u r č o v á n y - t o ť v ěd e c k é ú s i 1 í k rit i k y Boe i o log i c k é, dcery a dědičky to životopisné kritiky. Kritika sociologická vznikla a rozkvetla v době positivistické. Tehdy veškeré historické děni bylo pojímáno kolektivisticky: dějiny vytváří nikoliv jednotlivec, nýbrž hromadná společnost; vynikající osobnosti politické, umělecké i vědecké jsou předevšim výrazem této hromadné vůle a těchto kolektivnich názorů; individuálni přednosti jsou toliko kraj nim 50