Kritika životopisná.

Kritik estetický dostoupil svého ideálu, když dilo
literárni naprosto osamotnil a hlavně, když úplně
vyloučil z okruhu svého zájmu i soudu spisovatelovu
osobnost; právě opačné stanovisko zaujimá kritik
životopisný. Krasovědnému kritikovi šlo předevšim
o soud. Kritik životopisný míří jinam: chce slovesný
výtvor pIne pochopiti a všestranně vyložiti. Nestačí
mu, dle slov zakladatele tohoto druhu kritiky, zná-li
ovoce, nýbrž touží poznati také strom, na jehož
vetvích onen plod uzrál, a jest spokojen, postihl-li strom
všestranně, ve veškerých jeho částech, dle druhového
a rodového příslušenství, s vlastnostmi fysiologickými,
ano i podle podmínek půdy a klimatu. Obraz tento
není jen náhodou vzat z vě'rl přírodních ~
životopisná kritika vůbec se zakládá na onom směru
duchovních věd XI X. veku, který usiloval o vytvoření
jakéhosi přírodopisu společnosti.

Ž i v o top i s n Ý k rit i k po h Jí ž í n a k n
ihu, n a obr a z, n a h ude b ní s k I a d b u j
ak o ž t o n a z n a k, k t e r Ý u k a z u jek jev u
o b e c n e j š í m u, a tím j e s t o s o b n o s t
s p i s o vat e lov a, m a I í ř o v a č i k o m p o n
Ís t o v a. T a t o o s o b n o s t v i n d i v i d u á I n í
svéráznosti a v rozvité plnosti svých
p o vah o v Ý c hry s ů j e s t v I a s t ním pře d-