UMĚNí jest velkým darem divlnace a zkratky:
co dovedl Neruda intuitivně vytušiti a úsečně
semknouti v několik kratičkých »zimních mo
•tivu«, to prožíval těžce a mučivě plných osm roků.
V těch posledních letech choroby a samotářství, ne"
ztrácí se Neruda jen světu, ale i sám sobě, zjevuje se
jen jednou do týdne s rolničkami draze vykoupeného
humoru, aby pak zavřel se do své chladné, opuštěné
jizby; což by dovedl snésti, aby svět uviděl »že humo"
rist do koutku jde a pláče«? Je po rovnováze, vypra"
cované tolikerou metodou praktického mudrce, je po
všem bezpečí vybojovaném na živote, nejen fysicky
otvírají se vždy staré rány. V této pašijové době vzni .•
kaií básně, které jsou shrnuty do fragmentární sbírky
»2pěvu pátečních«; ty rodí se naprosto jinak než kte~
ráko/iv z předchozích Nerudových knih básnických.
Kupily •. /i se v bohatých a štědrých dobách Nerudova
tvoření jednotlivá čísla rychle a organicky ve větší
celky, doplňujíce, rozvíjejíce a ucelujíce se vzájemně,
vyrážely jednotlivé kusy »Zpěvů pátečních« v
dlouhých mezerách jako horká zřídla prýštící z hlubokých
vrstev téhož bolestného cítění a ztrácející se zase v so •.
pečné pudě. To, co zustalo, jest deset výbušných vý •.
křiků obdobného citového patosu, leč není to orga •.
nicky rostlý útvar umělecký z rodu »Ballad a romancí«
neb »Prostých motivu«.

Již uprostřed mezi malebnou epikou a vtipnou gno
•mikou »Ballady české« a »Romance o Karlu IV.c
vlnily se temné kruhy patetické »Romance o Cerném
jezeřec;lokální inspirací, meditativní notou, sti/ově,ná.

96