neobeplul tohoto úskalí zcela bezpečně ..• a tak vedle
»Svatováclavské mše« této čarovné básně v novelí.
stické próze, vzal do knihy i snůšku vzpomínkových
dokumentů, jakou jest» Týden v tichém domě« nebo
»Večerní šplechty«, O stil zápasil již v »Arabeskách«
epiks mladoněmeckým novinářem, jemuž časová
skiz"za jest vším; že byl to zápas tuhý a nikoliv vždy ví.
tězný, dokazují neštastné »Fígurky«, chronologicky
poslední z »Povídek malostranskýchc, což nebránilo,
aby se Neruda v ní vrátil reakčně k slohu starého
»T ýdne v tichém domě«. Umělecká metoda» Malo.
stranských povídekc dokazuje však všude, že je
předcházeli technicky tak zralí »Různí Iidé«, V »Ara
•beskách« není Neruda většinou než fígurkářem; jeho
postavičky originelně skrojené a jadrně ze života vy .•.
loupnuté stojí osamoceně, bez souvislosti, bez
celistvého ovzduší, bez dobové nutnosti právě jako u star .•.
šího bodrého figurkáře Rubše nebo Tyla, proti nimž
už Mácha v próze reagoval, jen humor N erudův jest
jiskrnější, jeho temperament dravější, jeho výraz břitčí.
V»Povídkách malostranských« nejsou to však již jen
osamocenHígurky: Neruda křísí celou svébytnou čtvrt
jako osobitý a uzavřený celek kulturní, jímž jednotlivé
postavy jsou dány a podmíněny, rozestírá nad hla.
vami všech náladu doby, ve skutečnosti dávno vy.
vanulou, slučuje všecky osoby v hromadnou osobu a
píše takřka psychologii této vyšší jednotky. Jako Ter.
borch, jako Mieris, jako Chardin - až bude jednou
napsána studie o nesčíslných zátiších, která Neruda,
milovník a velebitel plodů pozemských, rozmarně
na
71