PROSTÉ MOTIVY ohlašují smyslové i citové
znovuzrození básníka, odhodlaného žíti nově,
pouze ze štědrých darů omlazené přírody a
překypujícího bohatství dneška, jakoby nebylo minulosti,
jakoby pohádka bytí právě začínala. , , a tak i v
erotice ladí tu Neruda nové a nezvyklé tóny. V prvních
dvou cyklech sbírky, jež jsou přímo radostným
chvalozpěvem instinktů, osvobozených od poručnictví
chladného rozumu, vzdává se básník naprosto hlasu stoupa
•jící mízy, lákání hřejícího slunce, tužbám splývajících
vln a prožívá »celou tu zaleklou, šveholnou, tu sladkou
a náhle zas úbolnou, tu bývalou lásky tíseň«. V
několika nezapomenutelných variacích, které tu zazpíval
plný mužný Nerudův hlas na téma opožděného
milování, položena jest vedle sebe láska dvojího rodu.
Jedna smyslná, toužebná/rozkošnicky vychutnávající
dívčí objetí a nenasytně vypíjející milenčino políbení,
láska jakoby z pozdní renesance těžké krve a projem
•nělých nervů. Druhá závazná, uvědomělá, zaujatá
myšlenkou generační a posvěcená patriarchálním
smyslem pro dítě a tajemným zákonem pokračování:
tragický výraz stvořil pro ni Neruda v pátém zimním
motivu, v srdcervoucí meditaci o modré chrpě u
Krylova, kde v lyrický symbol se vtělil výkřik o »dětských,
hebkých vláscích« z »Knih veršů«,

A však toto erotické omlazení získané v pozdní lásce
ke krásné a prosté dívce Boženě, lyrické inspirátorce
nejvroucnějších motivů, bylo pouhým eksperimentem:
eksperimentem života, eksperimentem poesie - a
proživ tento eksperiment s plnou vážností opravdového

55